ÚVOD

Na těchto stránkách vám přinášíme inspirace na levná a pokud možno i dobrá jídla. Pro vegetariány či zastánce makrobiotiky dodáváme, že ne vždy budou dle jejich gusta také poživatelná. Rovněž netvrdíme, že jsou stoprocentně zdravá také podle současných měřítek dietetické výživy, ale ruku na srdce: Je opravdu všechno, co je jednoznačně doporučováno jako zdravé taky chutné? Pisatelé těchto řádků rádi volí "dobrou" střední cestu, při níž zpravidla konzumují to, co je pokládáno za zdravé a neškodící žaludku, žlučníku nebo játrům. Ovšem sem-tam si dopřejí i věcičku méně zdravou, jako třeba krásně nad ohněm propečený voňavý a šťavnatý špekáček, který je mimochodem jedno z nejlacinějších a nejrychleji připravených jídel…
Doufáme však, že vhodné recepty na tu "svou" baštu si zde najde každý. Pro úplnost dodejme, že receptů zde uvedených se nemusíte držet úplně detailně, ba naopak - experimentování a obměňování je vítáno, protože obohacuje jídelníček a tím i život. Recepty uvádíme zpravidla v množství pro cca 2 osoby, pokud není uvedeno jinak. Snažíme se je psát tak, aby je pochopili i úplní začátečníci, pokročilí kuchaři můžou některé věty samozřejmě velkým obloukem přeskočit.

CHVÁLA KOPŘIV

Kopřiva je jednou z nejlacinějších a nejlépe dostupných zelenin po celý rok. Používanou částí jsou lístky, které můžeme mnohokrát najít i v zimě pod sněhem. Tepelně upravené, aby ztratily palčivost, je můžeme přidávat do polévek, omáček i pomazánek, všude tam, kde se dá použít běžný špenát. Oproti špenátu má kopřiva jemnější chuť, neosahuje tolik kyseliny šťavelové, má spoustu vitamínů a minerálů, rostou po ní vlasy a hlavně - je zadarmo. Jen je potřeba trochu práce s jejím sběrem a hadrové rukavice, aby se nepopálily ruce.

Kopřivový "špenát"

cca 1 litr natrhaných kopřiv, 1-2 lžíce polohrubé mouky, stroužek česneku, sůl, podle chuti a vkusu také 1 vajíčko, 1-2 lžíce mléka, olej nebo jiný tuk, pepř a muškátový ořech

Asi litrový hrnek natrhaných kopřivových lístků i celých mladých vršků opereme (vegetariáni i ostatní jen trochu humánní lidé samozřejmě vyženou případné broučky) a asi 20 minut vaříme, vodítkem je vzhled lístků, které chytnou sytě zelenou barvu a "zhadrovatí". Tyčovým mixérem lístky rozdrtíme, kdo nemá, musí déle vařit a pak rozdrtit třeba vidličkou. Postupně vlejeme cca 1dcl studené vody, v níž jsme rozkvedlali polévkovou lžíci polohrubé mouky, kdo rád hustší špenát, dá víc mouky. Ještě asi 5 minut vaříme, aby se mouka dobře rozvařila, celozrnná nebo pokud vaříme i dětem by se měla vařit ještě déle.
Uvařenou špenátovou kaši osolíme a ochutíme dle vkusu. Obvykle se přidává rozdrcený stroužek česneku, pár lžic mléka, může se mastit trochou oleje, másla nebo sádla. Také se v některých domácnostech do špenátu vrazí jedno vejce a dobře rozmíchá, pak se musí ještě chvilku vařit, než se vajíčko srazí. Trochu pepře a strouhnutí muškátového ořechu přidá špenátu na chuti. Podobný špenát se dá dělat i z jiných bylinek, třeba lebedy nebo mangoldu a chuťově není k rozeznání od skutečného - všechno dělají použité přísady.

POLÉVKY

Cibulačka švýcarská

asi 2 větší cibule,litr horkého polévkového vývaru - jedno zda vyrobeného klasicky z vyvařené zeleniny a masa, nebo prostým rozpuštěním kostky bujónu v horké vodě, asi 50-70gramů tvrdého sýra, 2-4krajíčky staršího chleba nebo veky (kdo má co raději), pár lžic oleje nebo jiného omastku, sůl, bílý pepř, muškátový oříšek.

Cibuli nasekáme na hrubší kousky a osmahneme na oleji do světlehněda, přilejeme vývar, dosolíme a podle chuti opepříme a strouhneme trošku muškátového oříšku - ten dodává chuť "po mase". Chvilku povaříme, až je cibule ve vývaru měkká. Mezi tím opečeme krajíčky chleba nebo veky, na stůl dáme talíře a na ně nastrouháme tvrdý sýr. Cibulačku nalejeme na talíře, čímž se sýr nádherně "zežvejkačkovatí". Chleba či veku můžeme buď přikusovat, nebo nakrájet na kostečky a také přidat na talíři do cibulačky.

Cibulačka rakouská

tu děláme stejně jako "švýcarskou" - s tím rozdílem, že vynecháme chleba a použijeme dvě větší brambory, které nakrájíme na drobné kostičky, hodíme k osmahnuté cibuli, zalijeme vývarem a potom už je to stejné. Vzhledem k tomu, že brambory se musí dobře uvařit, přidáme víc vývaru, něco přes litr.

Česnečka

5 i více oloupaných stroužků česneku, 1 vajíčko, 2 větší brambory, 2-3 plné polévkové lžíce mouky, sůl, kmín, majoránka, petrželka, trochu oleje nebo jiného omastku, 1,5litru vody.

Na omastek dáme zapěnit rozetřené stroužky česneku, pak přilejeme vodu a vaříme. Postupně do hrnce přidáme na kostečky nakrájené oloupané brambory, sůl i koření (kmín je lepší drcený, pokud máme petrželku čerstvou místo sušené, tak ji přidáme až do hotové česnečky, majoránku taky přidáváme až do hotové česnečky, když se dlouho vaří, je trošičku nahořklá). V malém kastrolku necháme na omastku opražit mouku do světlehněda a také ji přidáme do česnečky - pozor, prská - jiná varianta je, že mouku opražíme nasucho a do česnečky nasypeme, někdo mouku dohladka rozmíchá v troše vody a do česnečky nalije. Všechno pořádně uvaříme, před dovařením do česnečky rozklepneme a rozkvedláme vajíčko.

RYCHLÉ OMÁČKY NA TĚSTOVINY, KNEDLÍKY I BRAMBORY, RÝŽI NEVYJÍMAJE

Základní rychlá cibulovka

1 cibule, 1 kostka bujónu, 2-3dcl vody, 1-2 lžíce polohrubé mouky, olej nebo jiný omastek, podle chuti koření

Nasekáme nadrobno cibuli a dáme na omastek. Jakmile začne zlátnout, podlejeme ji cca 1 dcl vody a přidáme k ní kostku bujónu. Bujón dáváme podle chuti, můžeme ten nejlacinější od Vitany, jsou i slepičí nebo hovězí, fajnšmekři zdravé výživy dají přednost dražším zeleninovým bujónům z produkce ekologického zemědělství. Počkáme, až se bujón rozpustí, mezitím dobře rozmícháme ve studené vodě polohrubou mouku, pak ji postupně a za stálého míchání lejeme do cibulového bujónu. Asi 5 minut vaříme, než dostaneme hladkou omáčku, kterou podle chuti přikořeníme pepřem, kmínem, novým kořením apod. Pokud se místo hladké omáčky nadělají žmolky, nezoufáme a ještě chvíli vaříme, ony se zpravidla rozvaří.

"Hovězí na houbách bez hovězího"

1 cibule, několik hub (hříbků, podborováků, nebo 5-10 dkg žampionů, hlívy ústřičné, může být i hrst hub sušených) 1 kostka hovězího bujónu, 2-3dcl vody, 1-2 lžíce polohrubé mouky, olej nebo jiný omastek, podle chuti koření

Ingredience jsou stejné jako u rychlé cibulovky, jen se musí vařit trošku déle, aby se uvařily houby. Nasekáme cibuli, šupnem na omastek, jakmile začne zlátnout podlijeme vodou. Pak přidáme jemně nasekané houby a hovězí bujón a vaříme tak dlouho, dokud houby nejsou hotové, a to podle druhu hub. Žampióny nebo hlíva jsou hned, tak po 5 minutách, sušené hříbky po 10 minutách, václavky nebo kuřátka se pro těžší stravitelnost dělají aspoň půl hodiny. Pak podlejeme moukou rozmíchanou ve studené vodě a uvaříme hladkou omáčku.

NEZDRAVÉ ALE VÝBORNÉ ŠPEKÁČKOVÉ …

Pivní párty špekáčky

levné špekáčky podle počtu osob, kečup a černé pivo taky podle počtu osob, koření podle chuti a vkusu.

Podle toho, kolik lidí se sešlo a jaký mají hlad se oloupe potřebné množství špekáčků a vloží do plechu, pro komornější obsazení stačí remoska. Pokud nejsou špekáčky v tuhém umělém střívku a nebo používáme trochu lepší párky, pak je neloupeme, ale nařízneme, aby nepopraskaly. Smíchá se černé pivo s kečupem, na 10 špekáčků asi půl litru piva a 4-5 lžic kečupu. Citlivě okořeníme - ne moc, např. prolisovaným česnekem (toho můžeme přidat i více), barbecue kořením, pepřem, novým kořením, mletou paprikou, ale jen tak, aby se nepřebila chuť piva a kečupu, můžeme trochu dosolit. Někomu stačí pečení 20 minut v rozpálené troubě, to jsou pak špekáčky šťavnaté a se šťávou, někdo je má rád upečenější (i 40 minut), když se všechna šťáva vypeče pryč. Pokud místo levných špekáčků použijeme trochu dražší drobné párečky "klausovky", pivo s kečupem a kořením jimi lépe prosákne, pro lepší vůni můžeme do plechu před pečením přidat kousek slaniny.

POMAZÁNKY

Pomazánka a´la krab

Pořebujeme: 1 jablko, 1 natvrdo uvařené vajíčko, kousek kořenové petrželky, 1 malou mrkev, podle chuti 1 malou cibulku (nemusí být), 1 majonézu, jakékoliv (poživatelné) zbytky tvrdého sýra, sůl, pepř (lepší je bílý), podle chuti trochu citronové šťávy (též nemusí být)

Postup: Všechno co je pevné, tj.jablko, vajíčko, sýr, mrkev a petrželku nastrouháme na jemném struhadle. Petrželka má hodně kořenitou chuť, takže ji nedáváme celou, podle chuti zkuste, kolik jí v pomazánce vydržíte. Kdo chce pomazánku ještě pikantnější, přidá hodně najemno nasekanou malou cibulku. Všechny ingredience řádně smícháme s majonézou, podle chuti přisolíme, připepříme, kdo chce, přikápne trochu citronové šťávy.

Pomazánka a´la bramborový nebo vlašský salát

Potřebujeme: 3-4 vařené studené brambory, 1 natvrdo uvařené vajíčko, malou cibulku, 1 naloženou kyselou okurku (komu chutnají třeba i dvě), lžíci plnotučné hořčice, 1 malou pixli nějakého mazacího margarínu - Rama, Flora apod., podle chuti také kus laciného měkkého salámu a pár lžic majonézy nebo tatarky, pepř, nové koření či nasekaná zelená petrželka

Postup: Brambory, vajíčko, cibulku a okurku nastrouháme na jemném struhadle. Kdo chce, aby pomazánka chutnala víc jako vlašský než bramborový salát, nastrouhá najemno i kousek měkkého salámu. Všechny tyto přísady řádně smícháme s margarínem, přidáme lžíci hořčice a podle chuti dosolíme a dokořeníme. Kdo chce, aby byla pomazánka ještě víc "vlašákovitá", dá pár lžic majonézy nebo tatarky, margarín se taky může úplně vynechat a použít jenom celá majonéza, ale i bez ní a bez salámu je to dobré.

PŘÍLOHY

Laciná bramborová kaše

Kdo má rád bramborovou kaši, ví, že se dělá z brambor, horkého mléka a másla. Lacinější kaši, chuťově skoro nerozeznatelnou od té mléčné dostaneme, když: řádně uvaříme až rozvaříme brambory, do nichž jsme přidali špetku soli, mletého kmínu a libečku, pak je scedíme, ale horkou vodu z nich nevyléváme, dáme brambory do misky s kouskem másla a lžící nebo dvěma oleje, vezmeme šťouchátko na kaši a za hojného šťouchání přidáváme slitou horkou vodu z brambor, každý tolik, jak moc si přeje bramborovou kaši řídkou nebo hustou. Vroucí bramborová voda nakypří kaši snad ještě lépe než horké mléko, kousek másla kaši příjemně mléčně ovoní, olej doplní máslo, takže ho nemusíme přidávat tolik.

ČAJE A JINÉ NEALKO

Jeden by řekl, že čaj je sám o sobě dost laciná potravina, aby se na ní dalo ušetřit ještě víc, ale ono se dá. Čajových náhražek roste kolem velká spousta a na své si přijdou jak milovníci klasického černého čaje, tak čajů bylinkových a ovocných. Chce to pouze, podobně jako u sběru kopřiv, trochu té práce navíc.

Zimní ovocný čaj

sušené jablečné slupky, sušené šípky, kousek skořice, cukr nebo jiné oslazení podle chuti

Když budeme loupat jablka, slupky nevyhazujeme, ale na vhodném místě dobře usušíme a pak dobře zazátkujeme, aby nenavlhly. Nasušíme si dostatek šípků, jsou voňavější, než ty kupované, před tím, než z nich děláme čaj je dobré je rozdrtit, aby lépe pustily chuť. Libovolný poměr jablečných slupek a sušených šípků s kouskem skořice pak spaříme vroucí vodou a kdo sladí, přidá si nějaké osladidlo.